Sdílení je in! Aneb dílny, zahrádky, sklady a všechno komunitní

Nejde ovšem pouze o příležitost ušetřit nějaké peníze, ale současně se jedná o možnost, jak se setkat s podobnou pracovní nebo zájmovou skupinou lidí. Naznačovány jsou tedy možnosti školení, workshopů nebo prostého využití kancelářského vybavení ve sdíleném prostoru pro ty, kteří běžně pracují z domova. Nebo jsou na cestách, vlastní kancelář se jim nevyplatí, ale příliš individualismu a osamocení jim už tak trošku leze na mozek.

A právě ta potřeba společenství a činnosti v rámci komunity zrodila, zejména v třeba v severských zemích, koncept bydlení založeného na úzkých sousedských vztazích a na využívání některých sdílených prostor. I u nás se postupně rodí móda zakládání komunitních zahrad nebo dokonce dílen využívaných skupinou lidí.

DIY neboli svépomocné dílny

Tyto dílny jsou stále vyhledávanějším místem především pro městské kutily, kteří si komfort vlastní vybavené dílny a nářadí nemůžou dovolit. Anebo je zkrátka jejich rukodělný koníček natolik nárazový, že by se jim nevyplatilo podobný prostor zařizovat.

Obecně se předpokládá, že člověk, který žije v centru města, vlastně neinklinuje k tomu, si doma něco vyrábět. Ale opak je pravdou! Lidé znovu začínají mít zájem něco vytvářet a nejen kupovat hotové věci. Boom nakupování výrobků pomalu opadá a potlačená touha lidí udělat si něco vlastníma rukama naopak roste. Jenže v městském bytě si kolikrát nemůžete ani ohoblovat prkno nebo vyrobit poličku.

Naproti tomu do takové veřejné řemeslné dílny může přijít každý, kdo touží vlastníma rukama vytvořit svůj originál. Vznikly už na několika místech v Čechách – Ostravě, Olomouci, na Plzeňsku i v Praze. Bylo otázkou času, kdy se nějaký šikovný pracant chytne příležitosti a ze svého koníčka vytvoří předmět podnikání. Vždyť nabídnout k využívání sdílenou dílnu, veřejný prostor, kde by byly k dispozici pracovní stoly, profesionální stroje a nářadí pro práci se dřevem a kovem, to už je výzva!

Mnohde nezůstává jen u toho, že se tak poskytuje hobby kutilům, profesionálním řemeslníkům nebo designérům sdílenou formou, a tím pádem také levněji, možnost využití kvalitního profesionálního dílenského vybavení. Některá tato místa nakonec nabízí i praktické kurzy třeba truhlářství, řezbářství, renovace nábytku, výrobu z palet nebo kování.

Kromě praktických výhod přináší tato místa i příležitosti pro setkávání podobně smýšlejících lidí, což je v dnešním anonymním světě nejvíc!

Cohousing jako opravdové komunitní bydlení

Právě anonymita, extrémní individualismus a osamělost v domech plných neznámých sousedů vyvolal reakci v podobě nových konceptů bydlení. V protikladu k tzv. satelitním městečkům, kde se obyvatelé uzavírají do oplocených zahrad je zde naopak snaha vytvořit sousedské bydlení, kde je hlavním předpokladem vlastní iniciativa – tedy účast obyvatel na vzniku projektu a po nastěhování, na jeho chodu a udržování v průběhu dalších let existence komunity.

Nejčastěji se jedná o soubor rodinných domků nebo nízkých bytových domů vybudovaných na zelené louce v příměstské nebo venkovské oblasti, nicméně sledujeme zde určité charakteristické rysy, které běžné bydlení většinou postrádá. Každá rodinná domácnost zde vlastní plně zařízené soukromé bytové jednotky a zároveň spoluvlastní prostory a společné venkovní vybavení.

První podobné projekty vznikaly v Dánsku a na základě dánských příkladů se začalo stavět mnoho podobných vesniček i v jiných zemích, především v Norsku, Švédsku i Holandsku. Základem je akceptovat myšlenku, že v rámci komunitního bydlení se snižují nároky na osobní vlastnictví a trochu i soukromí. Jsou tu zařízené společné venkovní prostory a předzahrádky, verandy vybavené zahradním nábytkem či místy ke grilování a pikniku.

Všechno dění je obvykle soustředěno do společných aktivit, ať už jde tedy o rekreaci, zahradní úpravy, práci ve sdílené dílně nebo třeba při pěstování zeleniny. Naopak nezanedbatelná je zde i otázka zajištění bezpečnosti domova (díky neustálému dohledu sousedů).

Útulné vnitrobloky, oázy zeleně v centrech měst

Komunitní zahrady zakládají většinou lidé žijící v bytových domech bez zahrádek, načež zde společně pěstují zeleninu, ovoce, ale i okrasné rostliny například určené do vázy. Pokud si lidé nepořídí nějakou zahradu a nevlastní chatu či chalupu s pozemkem, kde si mohou něco vypěstovat, může být pro ně řešením právě komunitní zahrada. U nás jde zatím o novinku, zatímco v zahraničí jsou komunitní zahrady již běžnou součástí měst. A pěstovat si rostliny lze opravdu kdekoli, například i na střeše bytového domu.

Založení podobného místa s sebou nese předpoklad shromáždit společenství zahradníků s podobným náhledem na věc. Takový prostor však nemusí být jen místem produkce a výnosu. Zahrada by měla být též hezká a splňovat více funkcí. Vůbec není na škodu, když je zde i gril a nějaké příjemné posezení, protože zahrada, to je především odpočinek a radost. Je též místem k setkávání, takže se určitě hodí dětský koutek. Komunitní zahrada ale představuje společné investice a tedy majetek komunity, a protože musí být stejně dostupná pro všechny členy komunity, je třeba volit členy velmi obezřetně. Všichni se totiž společně podílí na práci i sklizni. A jeden lenoch – holé neštěstí.

Jednoduše, když je dobrá vůle ke spolupráci, všechno jde a v naší společnosti AJ Produkty si zakládáme na tom, že jsme schopni Vám poskytnout širokou paletu řešení pro různá společenství.