Základní pravidla výzkumníka: Kdy byste měli být v kanceláři a kdy můžete pracovat z domova

Základní pravidla výzkumníka: Kdy byste měli být v kanceláři a kdy můžete pracovat z domova

V klidu domova nebo v pracovním ruchu - kde najdeme svou tvůrčí energii? Výzkumník Leif Denti poukazuje na důležitost rovnováhy: "Práce z domova až 2,5 dne v týdnu je pozitivní. Kombinuje soustředěnou práci se spontánní interakcí v kanceláři", říká.

Rozsáhlá studie publikovaná v časopise Nature v loňském roce ukazuje, že práce na dálku snižuje naši schopnost inovovat. Přímým důsledkem rozšířené práce na dálku může být stagnace pracovišť a firem. Zároveň však mnozí oceňují, že mohou svou práci vykonávat z domova.

Jaké je tedy řešení - mají se firmy snažit přilákat zaměstnance zpět do kanceláře tím, že investují do manažera, který naplní ledničku energetickými nápoji a zorganizuje dobrou atmosféru pomocí kvízů a akcí po práci? Nebo bychom snad měli přijmout hybridní model, kdy zaměstnanci střídají práci z domova a z kanceláře a kombinují tak to nejlepší z obou světů?

Žena v v kanceláři s kancelářským vozíkem
Policový vozík CHASE
5 699 Kč
Leif Denti - výzkumný pracovník v oblasti psychologie na univerzitě v Göteborgu, který se zabývá inovacemi, designem kanceláří a prací na dálku - je přesvědčen, že neexistuje univerzální řešení, které by vyhovovalo všem jednotlivcům nebo firmám. Má však jedno pravidlo, jak o tom přemýšlet:

"Pokud přesně víte, co potřebujete udělat, můžete pracovat z domova a mezi tím pořádat krátké online schůzky. Domov je vhodný pro úkoly, které vyžadují soustředěnou práci bez rozptylování. Pokud však narazíte na problémy nebo potřebujete přijít s různými řešeními složitých otázek, je lepší přijít do kanceláře a setkat se s kolegy osobně."
Lidé v kanceláři

Schůzky, které podněcují kreativitu

Když nechodíme do práce, přicházíme o to, čemu se v sociologii říká „třetí místo“ - místo, kde se lidé scházejí mimo domov (první místo) a pracoviště (druhé místo), vysvětluje Leif Denti.

"I když je možná snazší pracovat nerušeně doma, má to i svou stinnou stránku. Doma přicházíte o spontánní a neformální rozhovory s kolegy, které se mohou odehrávat u kávovaru nebo v kavárně. Tam můžete klást „hloupé otázky“, na které byste měli znát odpověď, ale neodvážili jste se zeptat během porady. Když se setkáváme pouze digitálně na platformě Teams nebo Zoom, mohou takové interakce snadno zaniknout.

A tyto typy schůzek jsou důležité jak pro kreativitu, tak pro radost z práce", poznamenává.

"Můžete se pokusit vytvořit „virtuální kavárnu“, ale vyžaduje to od všech trochu více úsilí. Z toho, co vidím, se to nedělá příliš často. Zdá se, že většina lidí má pocit, že by tento čas raději věnovala svým úkolům."

Jaký je rozdíl mezi videohovorem a osobní schůzkou?

"Je v tom velký rozdíl. Čím více se vzdalujeme od skutečného setkání, tím méně je komunikace „bohatá“. Na digitálních schůzkách je obtížné zachytit řeč těla a jemné signály, například zda někdo souhlasí nebo se nudí. Zrádné je také střídání řečníků: lidé se více uzavírají do sebe a kladou méně otázek. To negativně ovlivňuje konverzaci."

Muž a žena na digitální schůzce

"Když může mluvit vždy jen jedna osoba, je omezena i „šířka pásma rozhovoru“, jak říká Leif Denti:

"A po digitální schůzce se často prostě vypneme, na rozdíl od kanceláře, kde si po ní můžeme dát kávu a pokračovat v diskusi. Právě v těchto chvílích, daleko od formální schůzky, se může objevit mnoho důležitých myšlenek a nápadů - věcí, které na vlastní schůzce nemusely být zmíněny nebo které se člověk neodvážil nadhodit."

Dalším problémem práce na dálku, který je často zdůrazňován, je, že se obtížně buduje silná firemní kultura a smysl pro komunitu.

"Je těžší budovat pevné vztahy s kolegy, pokud se pravidelně nesetkáváte. Jistě, vztahy můžete budovat online, ale často je snazší a efektivnější budovat je tváří v tvář. Mladší zaměstnanci často chtějí být v kanceláři více než starší zaměstnanci, což je pravděpodobně proto, že mladší potřebují získávat znalosti od starších."

Lidé v zasedací místnosti

50-50 zajišťuje nejlepší rovnováhu

Přestože neexistuje žádný pevný recept na to, jak a kde by měly firmy a zaměstnanci nejlépe soustředit svou práci, studie ukazují pozitivní účinky práce z domova až 2,5 dne v týdnu. Dává nám větší kontrolu nad našimi životy a pomáhá s rovnováhou mezi prací a volným časem: Už žádné dojíždění a můžete si doma vyřídit své záležitosti a zároveň si usnadnit skládání puzzle s vyzvedáváním a odvážením dětí.

"Pokud však pracujete z domova častěji, nevýhody mohou začít převažovat nad výhodami: je těžší sledovat, co se děje v práci a co je právě teď důležité. Pokud tento pocit ztratíte, může se vám práce časem zdát méně prospěšná a můžete se cítit izolovaní."

Jak to vidí Leif Denti, současný pracovní život se vyznačuje hledáním nejlepších pracovních metod.

"Změna a inovace jsou nadčasová témata. Jsou to však také obtížné otázky. Nakonec však řešení najdeme. O to se nebojím."

Lidé v odpočinkové zóně kanceláře

Jak by podle vás mohlo takové řešení vypadat?

"Za pět až deset let najdeme různé formy, které budou lépe přizpůsobeny různým typům společností. Pro zaměstnance softwarové společnosti může být práce z domova výhodnější než pro zaměstnance společnosti poskytující služby. Především však budeme více rozumět tomu, jak práce na dálku ovlivňuje produktivitu a nás samotné. A jakmile to budeme vědět, bude samozřejmě snazší vymyslet plán."

5 věcí, které jste nevěděli o hybridní práci

Ať vám neunikne žádná důležitá novinka…

Přihlašte se k odběru našeho newsletteru a nechte si zasílat tipy na nové výrobky, zajímavé články a upozornění na speciální nabídky přímo do vašeho emailu.
Prosím vyčkejte...